Zpravodajství

Po rozdělení jsme se vylodili z autobusu v městečku nedaleko našeho kempu - v Bovci. Prošli jsme se po něm, pokochali se po krásných domech, ale ze všeho nejvíc si všichni užili rozchod, který každý využil na nákup dobrot a nezbytných sladkostí. Po návratu do kempu jsme si zahráli vachbol, zpívali jsme na kytary a měli jsme pohodový večer. K večeři jsme si udělali výborné bramboráky a spát jsme šli až kolem půl jedenácté.

Ráno jsme si zase naopak mohli přispat, nikam jsme nespěchali, dali si snídani a plnili jsme si zkoušky. Před dopoledním sprchováním jsme si ještě zahráli pár her vachbolu, který děti prý bavil více v menším počtu, tak jsme toho využili. Na oběd jsme si dali hamburgery, a začali jsme chystat ohniště na večer a netrpělivě čekali na odvážlivce, který se vydali na vysokou horu nad kempem. Pohoda v kempu panovala i odpoledne, v podstatě celý den za zvuku kytar, každý kdo chtěl si plnil zkoušky. Když jsme konečně byli kompletní, dali jsme si večeři na úplně prvním ohni tábora. Potom už se začalo připozdívat, tak jsme se převlékli do krojů a byl nástup. Za snahu a píli na nováčkovské zkoušce byli šátkem odměněni hned 4 Severáci - Davča Václavík, Marek Drahoš, Esi a Marek Milichovský. I tentokrát došlo na pasování, starším táborníkem se stala Petruška, která je tedy od onoho rituálu členkou Rádcovského kruhu Severky. Všem moc a moc gratulujeme! Zítra už nás čeká jen balení a dlouhá cesta domů, tak jdeme spát.

Anka

Ráno jsme se vzbudili do slunečného počasí - konečně! Po rozcvičce a snídani jsme si sbalili batůžky, někteří celé velké batohy a vyrazili jsme na výlet. Autobus nás popovezl kousek za Bovec, odkud jsme se vydali k vodopádu Virje, kde jsme měli v plánu koupačku. Předtím, než jsme se zchladili pod vodopádem jsme ale museli vyjít fakt hodně strmé schody, kterým jsme nakonec napočítali 333! Voda v jezírku pod vodopádem nebyla na koupačku úplně ideální, měla totiž jen 8 stupňů Celsia. To nás ale neodradilo - nejsme totiž ze soli. Někteří si sice svlažili jen nohy, ale někteří odvážně plavali a vydrželi ve vodě mnohem déle. Pak jsme si dali společně oběd - zase chleby, ale tentokrát se sýrovou pomazánkou s česnekem. Pak jsme se rozdělili na dvě skupinky, jednu čekal pořádný výšlap na horu Svinjak, druhou čekal výlet do Bovce. Ale o tom už v dalších článcích.

Anka

Celé dopoledne probíhalo velké sušení všeho mokrého, bohužel se pak zase začala výhružně zatahovat obloha, tak jsme to raději zase sklidili. Děti si v týmech zahrály šifrovací hru. Po obědě jsme vyrazili na místo, kde podle dávných legend (a Víťových vzpomínek na Rodinku 2008) vznikl pojem "placatění kolem kempu" - vodopád Boka, největší vodopád ve Slovinsku. Cesta nahoru byla dlouhá, ale trochu nás popohnaly kapky deště. Báli jsme se, jak bychom se po mokrých kamenech dostávali dolů, tak jsme to rychle došli a nakonec ani nepršelo. A výhledy byly zase parádní. No a teď nás čeká vachbol, na který se všichni celý tábor těšíme a konečně na něj máme v kempu i vhodný plácek.

Alča